(zpět do AKCÍ)

Zkouška BH

Dne 27.5.2007
jsme se s Belinkou zúčastnily zkoušky BH, dle zkušebního řádu SchH/VPG. Dva dny před zkouškou jsem se dozvěděla, že se nekoná na KK Rybníček, kde jsem se na ní domlouvala, ale na KK Kývalka, kde jsme s Belou v životě nebyly, a že nebudeme mít možnost se tam jí před zkouškou podívat.
V sobotu za volant sedl taťka a na místo nás dopravil kupodivu bez bloudění :-) Vystoupili jsme z auta a nikde nikdo, brána od cvičáku zamčená. Chvilku jsem tedy čekala a pak se rozhodla zavolat pořadatelce. Paní se mi omluvila, že prý mi zapomněla říct takový detail, změnil se termín. Takže místo 26. v sobotu (jak mi bylo řečeno) byly zkoušky 27. v neděli. No asi věříte, že jsem byla hodně naštvaná. Vstávám v šest ráno, abych stihla vzít psy na procházku, pak se stresuji, abychom vše našli a teď tohle...
Nevzdaly jsme se a vyrazily na zkoušku druhý den znovu. Mimochodem brána byla zase zamčená, ale naštěstí se po chvíli objevila auta, ve kterých si pořadatelé přijeli na poslední chvíli.
Bela byla z neznámého prostředí velice roztěkaná, ani si nestačila nic očuchat a už jsme šly "na start". No náš výkon byl všelijaký, jen ne takový, abych byla spokojená. Na tréninku prováděla Belinka cviky téměř bezchybně, ale v novém prostředí se chovala jako vyměněná. Při zastavení si sedala kousek přede mě, při chůzi u nohy koukala před sebe, jak kdybychom měly každou chvilku do něčeho narazit, při odložení v sedě si sedla křivo. No ale naštěstí z toho vždycky bylo jen pár stržených bodíků, takže ve splnění zkoušky nás to neohrozilo.
Po naší části poslušnosti přišly na řadu obrany. Dívala jsem se, jak to ovčákům kouše a taky, co možná s Belinkou zkusíme :-)
Pak přišla na řadu naše ovladatelnost v dopravním ruchu, to už bylo v pohodě, protože zde nebyla vyžadovaná maximální přesnost a pozornost. Na auta, cyklisty a odložení před obchodem je Belča dávno zvyklá.
Den to byl velice náročný, jelikož sluníčko nás nešetřilo a pořadatelé také ne. Více než dvě hodiny jsme čekaly na vyhlášení bez možnosti zalézt někam do pořádného stínu. Když už jsem myslela, že na tom slunci asi uhořím, konečně přišlo na řadu. Zkoušku jsme udělaly, bohužel tedy se ztrátou devíti bodů, která byla v podstatě zbytečná, protože kdyby si to tam Bela mohla alespoň jednou všechno očuchat, prozkoumat a zacvičit si tam, bylo by to rozhodně lepší. Ale hlavní je, že zkoušku máme a věřím, že příště to bude mnohem lepší :-)
Tento den na nás zanechal nějaké památky- já mám rudé opálení alá indián (tedy spíše spálení, au au) a Belinka zase o pár chlupů míň, jelikož nám líná (tentokrát mi slíbila, že půjde fakt dohola :-D ), tak na KK Kývalka zanechala pár svých chomáčů chlupů, že to vypadá, jako by tam byla rozsápána nějaká černá zvířátka.